Sociální pedagogika | Social Education
131
ročník 4, číslo 1, str. 131-132, Duben 2016
ISSN 1805-8825
Nekrolog
Ohlédnutí za panem docentem Jiljím Špičákem (1934-2016)
Doc. PhDr. Jiljí Špičák, CSc. se narodil 10. června 1934 v Prostějově. Tam získal základní vzdělání
a vystudoval Obchodní akademii. Hudební nadání rozvíjel hrou na housle na tehdejší Hudební škole
v Prostějově.
Pedagogickou kariéru Jiljí Špičák zahájil v roce
1952 v Přerově (MEOPTA) jako pomocný učitel,
kde působil jeden rok. Poté absolvoval vojenskou základní službu. Po návratu v pedagogické dráze
pokračoval jako učitel Osmileté střední školy v Olšanech u Prostějova vyučovacích předmětů ruský
jazyk, zeměpis a hudební výchova. Byl aktivní ve výchově mimo vyučování, organizoval turistické
výlety a vedl úspěšný 40 členný pěvecký žákovský sbor. V době vzniku Pedagogického institutu
v Olomouci se v roce
1959 stal vysokoškolským učitelem na katedře pedagogiky v kabinetu
mimoškolní výchovy. Počátkem prosince 1959 se uskutečnila druhé exkurze vybraných studentů do
Československého pionýrského tábora v Seči, kterou J. Špičák organizačně zajistil.
Svou odbornost rozšířil do oblasti pedagogiky a postupně získal titul PhDr., posléze CSc.
a byl jmenován docentem. I po obnovení Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci byl
významným členem pracovního týmu katedry pedagogiky.
Docent Jiljí Špičák se profiloval v teorii výchovy, zejména pokud jde o teorii a metodiku výchovy mimo
vyučování pro vychovatele v domovech mládeže, psal úvody do metodiky zájmových činností
v domově mládeže a do teorie a metodiky výchovné práce pro vychovatele. Po roce 1990 byl
odborným garantem studijního oboru a programu vychovatelství. Se studenty absolvoval letní i zimní
kurzy pobytu v přírodě. Tam byl i metodicky zdatným pedagogem s mnoha dovednostmi jako jsou
orientace v přírodě, lyžování, herní činnosti, zpěv a hra na housle a kytaru. Rokem 1990 nastal
počátek rozvoje disciplíny i studijního oboru sociální pedagogika. V roce 1993 vyšel jeho učební text
Prostředí z pohledu sociální pedagogiky jako příspěvek k řešení dílčího výzkumného úkolu k přípravě
k získání pedagogické způsobilosti ve vysokoškolském studiu vychovatelství. Jak sám autor napsal
v úvodu, jde sice o izolovanou, ale ucelenou výseč z rozsáhlé sociálně pedagogické problematiky.
Text sloužil také studentům vysokoškolského studia učitelství a dalším zájemcům z řad studentů
doplňujícího studia.
Pan docent Špičák se angažoval i v rámci České pedagogické společnosti k vytváření a profilování
sociální pedagogiky jako pedagogické disciplíny, a to v odborné skupině vysokoškolských učitelů
z různých univerzitních fakult. Aktivně se zúčastňoval na přípravě i konání odborných konferencí
k alternativní pedagogice, které pořádala tehdy již katedra pedagogiky s celoškolskou působností.
Šlo o zajišťování výuky veškerých teoretických pedagogických disciplín v přípravě učitelů základních
a středních škol na Pedagogické fakultě, Přírodovědecké fakultě, Fakultě tělesné kultury a Filozofické
fakultě Univerzity Palackého.
Docent Jiljí Špičák byl dobrým učitelem studentům, oblíbeným i váženým, examinátorem a předsedou
komise pro státní závěrečné zkoušky, kde jsem měl příležitost být coby člen komise po řadu let
přítomen. Pana docenta Špičáka jsem měl možnost poznat též jakožto školitele v doktorském
studijním programu, kdy ke všem svým doktorandům přistupoval moudře a s erudicí. Jak jsem sám
mohl pozorovat a jak mi potvrdil syn pana docenta, tak i po dovršení šedesáti let jej stále naplňovala
pedagogická profese, která mu přinášela radost a vracela mu vynaloženou energii. Po dovršení
šedesáti pěti let už mu nebylo umožněno dále odborně a lidsky působit na studenty, kterým zasvětil
velkou část své celoživotní profesní dráhy. A tak profesi opustil jeden ze služebně nejstarších učitelů
Pedagogické fakulty UP Olomouc, na které působil v letech 1960 až 2000. Svůj další život věnoval
