Sociální pedagogika | Social Education 56
ročník 7, číslo 1, s. 56–57, duben 2019
ISSN 1805-8825
Recenze
Ptáček, R., & Novotný, M. a kol. (2017). Biofeedback v teorii a praxi. Praha:
Grada Publishing.
Kniha Biofeedback v teorii a praxi autorů Ptáček, Novotný
a kolektiv vyšla v roce 2017 v nakladatelství Grada. V současnosti
se jedná o jedinou publikaci o tomto tématu na českém trhu.
Knihu lze považovat za odborný text teoreticko-praktického
charakteru. Svým obsahem reaguje na aktuální požadavky praxe,
ale současně doplňuje i teoretickou základnu o ucelený souhrn
dosavadního vědeckého poznání. Z našeho pohledu se jedná
především o trend spolupráce multidisciplinárního týmu v péči
o jedince se zdravotním znevýhodněním. Prezentované informace
jsou uváděny ve vazbě na empiricky podložené zkušenosti
samotných autorů. V úvodu knihy je jmenný seznam autorů
i s místem jejich současného působení.
Předkládaný text je rozdělen do tří logicky na sebe navazujících
částí. První část nese název Teoretické souvislosti. Zde je možné
se seznámit s historií biologické zpětné vazby nejen ve světě,
ale i v České republice. Jako nejnosnější téma, které dle našeho názoru může obohatit jak odborníky
z různých oborů, tak širší veřejnost, se věnuje neurobiologické zpětné vazbě např. v případech
epilepsie, poruch pozornosti nebo při hyperaktivitě a impulzivitě. Kapitola přináší výčet výzkumů
a autorů, kteří se věnovali konkrétnímu oslabení, a nabízí tak čtenářům možnost hlubšího poznání.
Kapitolu, která se věnuje základům elektroniky v aplikacích biofeedback ocení zejména posluchači
kurzů o biologické zpětné vazbě. Navíc je tento výklad včetně popisu srozumitelný jak pro začátečníky,
tak pro osoby, které se s touto terapií teprve seznamují.
Druhá část knihy je věnovaná metodě biofeedbacku v praxi. Zde se čtenář může seznámit s edukačními
a tréninkovými programy, etickými kodexy nebo zde může nalézt odpověď na to, v čem může
biofeedback pomoci. Jak autoři uvádí na straně 81: „Podle doporučení DHHS by měli biofeedback
provádět tito profesionálové: například lékař, psycholog, psychiatr, zdravotní sestra, sociální pracovník,
dentista či fyzioterapeut, kteří byli v používání biofeedbacku vyškoleni/zacvičeni.“ Samozřejmě se
jedná pouze o namátkově vybrané profese, ale vzhledem k již zmíněnému trendu multidisciplinární
spolupráce nám zde speciální pedagog chybí. Zvyšující se nároky na speciálního pedagoga a rozrůstající
se klientela s sebou nesou jistou potřebu modernizace a širšího záběru. Proto dle našeho názoru je tato
metoda jistě využitelná i ve speciálněpedagogické praxi, a to u širokého spektra klientů. Následující
kapitola se věnuje základní aplikaci biologické zpětné vazby. Zaměřuje se na modality, které při
tréninku potřebuje pracovník zaznamenávat a také následně vyhodnocovat. Jednotlivé modality jsou
nejen popsány, ale především jsou zde uvedeny průměrné hodnoty dané modality, což může sloužit
jak pro pochopení výsledků, tak pro přesnější vyhodnocení měření a jeho následnou interpretaci.
Jedná se například o dech, svalové napětí, povrchové svalové napětí nebo povrchovou teplotu kůže.
Třetí část knihy se věnuje speciálním tématům. Jedná se například o témata, jako je variabilita srdeční
frekvence, vybuzení a výkonnost nebo optimalizace psychického výkonu. Poslední ze zmiňovaných
témat je zde sice přímo určeno sportovcům, avšak některé pasáže by byly snadno aplikovatelné
na všechny pomáhající profese. „U pracovníků zaměřených na maximální výkon je problém nadměrná
nepřiměřená aktivace („arousal“) a nízká schopnost vypnout a relaxovat. Zobrazení fyziologických
hodnot pomáhá identifikovat zvýšené nabuzení, které klient nevnímá, protože se v tomto stavu nachází
Hrbáčová & Smolíková / Ptáček, R., & Novotný, M. a kol. (2017). Biofeedback.…
již dlouhou dobu.“ (s. 142) V kontextu speciálních pedagogů a obecně pomáhajících profesí by se mohlo
jednat o slibnou metodu předcházení syndromu vyhoření.
Publikace je co do obsahu konzistentní a logicky členěna, je orientovaná na aktuální téma. V závěru
knihy nechybí stručný slovník pojmů. Svým pojetím obohacuje teoretickou základnu již jmenovaných
oborů a za autorky recenze připojujeme také obor speciální pedagogika. Svými jazykovými prostředky
je čitelná i pro laickou veřejnost a může být doporučena nejen pro praktikující terapeuty, kteří se
biologické zpětné vazbě věnují, ale také pro studenty příbuzných oborů, a především jako studijní text
pro posluchače kurzů biologické zpětné vazby a neurofeedbacku.
Lucie Hrbáčová, Monika Smolíková
Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci